Nauka o střelivu III. - Druhy střeliva

ROZDĚLENÍ DLE KONSTRUKCE

V dnešní době se nejčastěji setkáme buďto s nábojem kulovým nebo brokovým. Ty se dále mohou dělit na nespočet druhů dle jejich parametrů.

• Kulové náboje obvykle sestávají z jednotné střely, kovové nábojnice, výmetné náplně a zápalky (u středového zápalu) či zápalkové slože (u okrajového zápalu). Více o fungování náboje se můžete dozvědět v předchozím díle Nauka o střelivu II. - Jak funguje moderní náboj.
• Pro brokové náboje je nejčastější plastová či papírová nábojnice (s kovovým kováním) a středový zápal. Brokové náboje nejčastěji obsahují tzv. hromadnou střelu tedy určité množství broků. Využívají se však také brokové náboje s jednotnou střelou, tzv. slugy a existuje i řada nábojů speciálních (světlice či šrapnely, slzotvorné, vyrážecí, nesmrtící atd.)

ROZDĚLENÍ DLE POUŽITÉ ZBRANĚ

Pistolové a revolverové střelivo

Tento typ střeliva je určen pro použití v pistolích, revolverech nebo samopalech. Obvykle má menší rozměry a menší výkon než střelivo do pušek nebo brokovnic a jeho účinek v cíli je zpravidla definován pouze velikostí střelného kanálu, jenž střela vytvoří – proto má toto střelivo zpravidla větší ráže střel než střelivo puškové. V současné době je nejrozšířenějším pistolovým nábojem 9 mm Luger (také označovaný 9x19, nebo 9 mm Parabellum).

Puškové střelivo 

Využívá se ve dlouhých zbraních především pro střelbu na delší vzdálenost a lov. Jeho vyšší výkonnost v porovnání se střelivem do krátkých zbraní umožňuje přesnou střelbu na dlouhé vzdálenosti a přenos větší energie. To však závisí i na dalších faktorech, jako je váha a rychlost střely, nebo délka hlavně zbraně. Oproti střelivu do krátkých zbraní dosahují puškové náboje vyššího účinku v cíli zejména rychlostí střely, jež způsobuje při průniku tkání mimo trvalého střelného kanálu také tzv. hydrodynamický šok vznikající prudkým šířením tlakové vlny.

Malorážkové střelivo

Tento typ střeliva je určen pro použití v malorážkových puškách a pistolích. Jedná se o střelivo s okrajovým zápalem, protože úderník udeří na okraj nábojnice a iniciuje tak zápalkovou slož v okraji dna nábojnice. Nejběžnějším malorážkovým střelivem je náboj 22 Long Rifle.

Brokové střelivo

Je určeno pro použití v brokovnicích a používá se pro lov, sportovní střelbu a rovněž pro policejní i armádní účely. Je k dispozici v různých velikostech a typech včetně možnosti použití jednotné střely (tzv. slugu).

rozdělení podle ráže

Moderní náboje se postupně začaly vyrábět v rozličných velikostech, výkonech a tvarech. Pro označení těchto různých vlastností se vžil výraz ráže, který je používán jako charakteristika (nebo jedna z charakteristik) střely, celého náboje, hlavně, a také celé zbraně.

Základní součástí definice ráže je údaj, který je vztažen k průměru střely nebo hlavně (přičemž v závislosti na národních a historických zvyklostech se průměr hlavně může měřit jak v polích, tak ve drážkách nebo se může použít střední hodnota). Tento údaj je ale jen smluvním rozměrem. To znamená, že uvedený rozměr nemusí odpovídat a také často neodpovídá skutečným geometrickým rozměrům.

Údaj značící průměr je nejčastěji udáván v milimetrech nebo v setinách a tisícinách palce, v závislosti na zemi původu. Některé ráže pak nesou dvojí značení a v každé zemi mohou mít jiný obvyklý název. Typickým příkladem může být ráže 7,65 mm Browning, která je v zemích používajících imperiální soustavu jednotek známá spíše pod názvem 32 ACP (resp. 32 Auto). Tato ráže je i typickým příkladem situace, kdy značení neodpovídá skutečnému průměru (32 setin palce je ve skutečnosti větší průměr, než 7,65 mm).

Mezi laickou veřejností někdy dochází k záměně ráže a typu zbraně. Oblíbený výraz “devítka”, označující pistoli v ráži 9 mm Luger často může být chápán jako konkrétní model zbraně. Dále může docházet k záměně u ráží, které mají stejný průměr střely. Typickým příkladem mohou být ráže 9 mm Luger (9x19), 9 mm Makarov (9x18) a 9 mm Browning Short (9x17). Ačkoliv by výraz “devítka” pokryl všechny tři ráže a zbraně pro ně určené nejsou vzájemně kompatibilní. Je proto důležité vždy jasně vědět, pro kterou konkrétní ráži je jaká zbraň konstruovaná a té se držet. V opačném případě může dojít k závadě, v horším případě k nehodě, která může mít fatální následky.

Další obvyklou záměnou trpí například ráže 223 Rem. a 5,56 x 45 mm NATO. Ty mají takřka stejné vnější rozměry, ale v drobných nicméně podstatných detailech se liší. Z pušky ráže 223 Rem. pak není vhodné (dokonce je to nebezpečné) střílet náboje 5,56 x 45 mm NATO. Řešením pro tuto situaci je nábojová komora 223 Wylde, nazývaná rovněž „kompromisní“, jež umožňuje bezpečné a spolehlivé používání jako „civilního“ střeliva 223 Rem., tak vojenských laborací 5,56 NATO. Tento údaj nicméně nenajdeme na žádném střelivu, nejde tedy o ráži, ale pouze o technickou úpravu nábojové komory dané zbraně.

Docela jiný způsob značení ráže pak mají brokové náboje. Označení ráže u brokových nábojů pochází z Anglie a udává se číslem určujícím počet kulí stejného průměru, odlitých z jedné anglické libry olova (0,453 kg), které odpovídají průměru vývrtu hlavně. Z toho tedy vyplývá, že čím menší počet koulí odlijeme, tím větší průměr bude mít každá jednotlivá koule – a tedy čím menší je číslo značící ráži brokovnice (v Angličtině se brokové ráže neznačí „caliber“, ale „Gauge“) menší, tím je ráže větší. Ke značení ráže se pak přidává délka nábojové komory. Ta činí podle typu střeliva nejčastěji 70 (2 ¾“), 76 (3“) nebo 89 mm (3,5“), ale můžeme se setkat i s kratšími náboji, jež jsou populární zejména u opakovacích či samonabíjecích brokovnic, neboť zvyšují kapacitu zbraně až o dva náboje. Ráže Magnum se zvýšeným tlakem používají délky komor 76, nebo 89 mm. Úplné označení ráže je tedy například 12/70 nebo 16/65. Označení ráže (Gauge nebo zkratku Ga.) i délku nábojové komory, plus případné označení pro možnost použití Magnumového střeliva nebo střeliva s ocelovými broky (Steel Shots) vždy najdeme vyznačené zpravidla na hlavni (hlavních) brokovnice. Délka nábojové komory zároveň značí, jak dlouhá může být „otevřená“ nábojnice po výstřelu, nikoliv délku nevystřeleného náboje – nikdy tedy nelze kompatibilitu brokovnice a střeliva ověřit pouze pokusným nabitím nevystřeleného náboje! Zpravidla lze vždy do komory nabít delší náboj, než pro který je daná komora určena. Soudobé moderní brokovnice jsou v drtivé většině případů komorovány vždy pro náboje Magnum, nicméně vždy je třeba se důsledně přesvědčit signaturou na hlavni! Při nákupu brokových nábojů se pak můžete setkat u označení náboje s dalšími hodnotami – hmotností náplně (navážky) a velikostí broku.

Atypickou je ráže .410, zde i když se jedná o brokovou ráži, tak je značená běžným „palcovým“ označením. Zajímavostí je její částečná zaměnitelnost s revolverovým nábojem 45 Long Colt.

Z velké nabídky dnešních ráží zmiňme alespoň ty nejznámější a nejpoužívanější. V našem slovníků se pak můžete dozvědět podrobné informace o konkrétní ráži.

• Pistolové střelivo
  • 9 mm Luger (9 x 19 mm)
  • 45 ACP (45 Auto)
  • 40 S&W
  • 9 mm Browning (380 Auto, 380 ACP)
  • 7,65 mm Browning (32 Auto, 32 ACP)
  • 6,35 mm Browning (25 Auto)

• Revolverové střelivo
  • 38 Special
  • 357 Magnum
  • 44 Magnum
• Malorážkové střelivo
  • 22 LR
• Puškové střelivo
  • 223 Rem.
  • 308 Win.
  • 5,45 x 39 mm
  • 7,62 x 39 mm
  • 300 AAC Blackout
• Brokové střelivo
  • 12/70
  • 12/65
  • 12/76

rozdělení podle typu zápalu

Náboje s okrajovým zápalem

Náboje s okrajovým zápalem mají zápalkovou slož uloženou v prolisu okraje dna nábojnice. K zážehu dochází nárazem na okraj nábojnice. Okrajový zápal lze použít pouze u nábojů s relativně nízkým maximálním tlakem, protože okraj nábojnice je vyroben z tenkého materiálu. Výhodou okrajového zápalu je levná a jednoduchá výroba nábojnic. V současné době se tímto způsobem laborují zejména tzv. malorážkové náboje (22 Short, 22 Long Rifle, 22 Winchester), ale existují i moderní lovecké náboje této konstrukce, např. 17 HMR.

Náboje se středovým zápalem 

Hlavní součástí zápalek je kovový kalíšek, který obsahuje třaskavou slož. Kalíšek je vložen v příslušném otvoru, který se nachází uprostřed dna nábojnice. Jde o dnes naprosto nejrozšířenější variantu zápalu užívanou u většiny kulových i brokových ráží. Zápalky dodnes existují ve dvou provedeních – Berdan a Boxer.

náboje s jiným druhem zápalu

Dnes se mezi střeleckou veřejností vyskytují zřídka. Setkáte se s nimi např. u historických druhů zbraní (např. náboje se zápalem Lefacheux – tzv. kolíčkový zápal).

Nábojnice se středovým zápalem, nábojnice s okrajovým zápalem a náboj se zápalem Lefacheux

SPECIÁLNÍ DRUHY NÁBOJŮ

Školní náboj

Někdy také označovaný jako sušilka slouží k procvičování manipulace se zbraní. U moderních zbraní sice nehrozí zlomení zápalníku jako u starších, přesto ale dochází při používání zbraně naprázdno k vyššímu namáhání než při ostré střelbě. Proto jsou vítaným pomocníkem školní náboje, které toto opotřebení sníží. Nutno podotknout, že tyto náboje nejsou z hlediska české legislativy střelivo čili jsou volně prodejné a jejich nabytí či držení není vázáno držením zbrojního průkazu.

Náboje kategorie A-I

Jsou v české legislativě speciální kategorií střeliva se zvýšeným ranivým účinkem. Většinou se jedná o tzv. expanzní střelivo s dutinou, obvykle označované jako HP (Hollow Point) nebo JHP (Jacketed Hollow Point). Tato dutina nebo jiná úprava střely zabezpečuje díky řízené deformaci nejen vyšší zastavovací schopnost, ale snižuje také riziko průstřelu a tím i zasažení nezúčastněných osob. Pro možnost nákupu střeliva kategorie A-I si musíte na svém příslušném útvaru policie zažádat o výjimku k nabývání střeliva kategorie A-I a po jejím získání jste oprávněni tento druh střeliva vlastnit.

Cvičné neboli slepé náboje (nábojky)

Tyto náboje tvoří nábojnice s okrajovým nebo středovým zápalem, zápalka, nebo zápalková slož a výmetná náplň. Neobsahuje tedy střelu. Nábojnice nábojky je uzavřena papírovým nebo plastovým uzávěrem, nebo jsou okraje nábojnice slisovány do hvězdice (v tomto případě může být vrchol hvězdice zalit plastem nebo zatřen lakem na ochranu proti vlhkosti). Slepé náboje se často používají v běžných palných zbraních při imitaci opravdové střelby, kdy není nutné zasáhnout cíl, popřípadě je výstřel projektilu z bezpečnostních důvodů zcela nežádoucí, například při divadelním představení nebo při natáčení filmu. Použití nábojky (cvičného náboje) ve zbrani pro ostré střelivo pak může narušit samonabíjecí funkci zbraně.

Nábojky mají své využití také pro plynové pistole. V tomto případě obsahují kromě prachové náplně i slzný plyn, nebo nervově-paralytický plyn či technický pepř, zpravidla v množství, které nezpůsobí trvalé následky na zdraví, ale spolu se zvukovým a světelným efektem ochromí a zastraší zasaženou osobu. Účinný dostřel se pohybuje podle velikosti nábojky a povětrnostních podmínek od 1 do 5 metrů.

Laserový náboj

Tréninkový laserový náboj je jednoduchý a velice účinný prostředek pro domácí nácvik střelby na sucho (bez reálného výstřelu). Náboj se vkládá přímo do komory zbraně a po zasažení falešné zápalky se krátce aktivuje laserový paprsek, který označí bod zásahu červenou tečkou. Celý proces je možné zaznamenávat pomocí aplikace pro Váš chytrý telefon nebo tablet pro vyhodnocení zásahů a statistiky. Taktéž není z pohledu české legislativy považován za střelivo.

Přebíjené střelivo 

Přebíjení střeliva je výroba ostré munice z použitých nebo nových nábojnic a dalších komponent. V podstatě existují tři hlavní důvody proč přebíjet: úspora financí, malá dostupnost určitých druhů nábojů a možnost vyladit si střelivo na míru, což ocení hlavně sportovní střelci.

Střelivo P+, případně +P+

Střelivo s tímto označením produkuje vyšší vnitřní tlak než standardní podle norem institutu SAAMI. Používání tohoto střeliva ve zbrani, která na to není určená může mít za následek rychlejší opotřebování částí zbraně nebo závady, v krajním případě i destrukci zbraně. U nás toto střelivo lze pořídit pouze v případě, že i přes zvýšení pracovního tlaku oproti standardu nedojde k překročení horního mezního tlaku dle normy C.I.P.

rozdělení podle druhu střely

Při koupi střeliva, nebo diskuzi o něm se můžete často setkávat s výrazy jako “jéhápéčka” nebo “efemjéčka”. Tyto zkratky značí, jaký druh střely je v náboji zasazen.

FMJ

FMJ (Full Metal Jacket) střela označována jako celoplášťová je typ střely s olověným jádrem uzavřeným v kovovém plášti. Jedná se o nejobyčejnější a nejlevnější střelivo, které si můžete pořídit.

SP

SP (Soft Point) neboli poloplášťová střela. Skládá se z kovového pláště a olověného jádra, které je v přední části obnažené a při zásahu cíle se deformuje do hřibovitého tvaru, což zvyšuje schopnost střely předat maximum energie cíli a snižuje možnost průstřelu – tedy obdobně jako u střel JHP, ale zpravidla s nižší efektivitou.

JHP

JHP (Jacketed Hollow Point) je moderní typ střel s expanzní dutinou, která se při nárazu na cíl otevře. Někdy jsou tedy také označovány jako střely s řízenou deformací.

WADCUTTER

Střela je zcela v nábojnici a její základní vlastnost je to, že válcovitý okraj vytváří střižnou hranu, která při průletu papírovým terčem vytvoří  prakticky přesné kolečko bez natržených okrajů.

Náboje s různými druhy střel, zleva: FMJ, SP, JHP, Wadcutter

rozdělení podle rychlosti střely

U některých druhů střeliva se můžete setkat s výrazy značícími rychlost střely. Ačkoliv výrobce obvykle uvádí i konkrétní počáteční rychlost jsou tyto údaje spíše orientační, protože počáteční rychlost střely se bude vždy lišit v závislosti na použité zbrani, délce hlavně, dalším fyzikálním faktorům ale i kus od kusu, a to z důvodu nepřesností při výrobě (i továrně vyráběné střelivo bude mít jisté výkyvy hodnot parametrů). Nejčastěji se setkáte s:

HV - High Velocity

Střelivo s vyšší úsťovou rychlostí než obvyklou. Nejčastěji je k vidění v sortimentu ráže 22 LR.  HV střelivo bývá mimo jiné doporučováno do samonabíjecích malorážek, kde zajišťuje spolehlivější funkci přebíjecího mechanismu zbraně.

Subsonic – střelivo podzvukové

Toto střelivo je konstruované tak, aby jeho počáteční rychlost byla nižší než rychlost zvuku, tj. zhruba 343 metrů za vteřinu. Je často využíváno v situacích, kdy se chceme vyhnout nežádoucím účinkům provázejícím sonický třesk – fyzikální jev, který nastane ve chvíli, kdy střela překročí rychlost zvuku. Jedním důvodem, proč použít subsonické je eliminace typického hluku. Obvykle toto střelivo volí střelci používající zároveň tlumič hluku výstřelu.

Jak vidíte, vyznat se a rozumět všemu kolem nábojů a střeliva není nic jednoduchého. Doufáme, že Vám náš třídílný seriál alespoň trošku pomohl porozumět a orientovat se v této problematice. Pokud jste je minuli, určitě se vraťte i k předchozím dílům:
 

• Nauka o střelivu I. - Jak se vyvíjel moderní náboj
• Nauka o střelivu II. - Jak funguje moderní náboj.