Bajonet je chladná zbraň podobající se dýce. Upevňuje se k hlavni pušky aby poskytl střelci výhodu, pokud by se dostal do souboje na blízko. V současnosti je jeho využití pouze nouzové na příklad v situacích, kdy dojde munice a střelec čelí bezprostřední hrozbě. Dnešní bajonety jsou konstruované k více různým funkcím a poskytnou vlastnosti dalších nástrojů a zbraní, jako jsou bojové nože nebo nůžky na stříhání drátu.
Vznik bajonetu se datuje do 17. století. Původně to byl nůž zastrčený do hlavně muškety. Tento způsob umístění však vyřadil mušketu z boje, a proto francouzská pěchota rychle zavedla bajonet nasazovaný vedle hlavně. První pokusy s tímto typem bajonetu skončily neúspěšně v roce 1678, ale o 10 let později byl vyvinut tulejový bajonet jehož upevnění bylo spolehlivější a bajonety tak v příštích dekádách implementovala většina evropských armád. Rozšíření bajonetu výrazně proměnilo nejen způsob boje, ale i složení některých armád. Vojáci vybaveni kopím například kompletně zmizeli z moderních bojišť.
Bajonety změnily taktiku boje a střelecké pluky získaly nové obranné a útočné možnosti. I když s rozvojem moderních palných zbraní na přelomu 19. a 20. století útoky bajonetem ztratily na efektivitě, stále byly v omezené míře používány během První světové války. Dnes jsou u některých armád bajonety stále součástí příslušenství moderních útočných pušek a slouží jako zbraň pro střety na krátkou vzdálenost.