Původ kukri sahá až do starověku. Je nejen národním nožem obyvatel Nepálu, ale je také symbolem vojáka, nazývaného Gurkha. S nožem kukri se poprvé setkali Britové v Indii. Britové se s touto zbraní utkali v bitvách od roku 1814 při boji s armádou Gorkha v západním Nepálu. Tím se tato obávaná zbraň dostala do povědomí západní civilizace.
Kukri je středně dlouhý zahnutý nůž. Jeho čepel se postupně od rukojeti rozšiřuje a na konci zas zbíhá do špičky. Je parciálně kalen. Jeho ostří má tvrdost cca 55HRC, hřbet cca 35HRC. Bývá vyrobený z různých druhů oceli a některé typy jsou opatřeny výbrusy (Chirrami), aby došlo ke zlehčení váhy a přitom se zachovaly ostatní vlastnosti.
Délka zbraně může být různá. Od několika centimetrů až přes půl metru. Vojenské kukri mají délku čepele kolem 25 cm. Ve hřbetu může mít armádní typ kukri i 1 cm šíři. Tato šíře umožňujě nůž používat i jako nástroj, například při štípání dřeva.
Střenky kukri bývají často usazeny pomocí hrotu. Takovému typu se říká "rat tail tang". Dalším typem umístění střenky může být po stranách, což je typický západní styl, a to pomocí nýtů. Takovému umístění se říká "full tang".
Díky tvaru nože a jeho těžišti, které bývá buď na středu nebo na špičce čepele můžete s nožem vést tvrdé rány i bez použití velké síly. Kukri tedy není jen zbraní, ale může se stát i vašim pomocníkem v divočině, na chatě či třeba na čundru.