Tímto pojmem se označuje revolverový náboj (v metrické míře 9 x 33 mm R) vysokého výkonu. Náboj je s okrajem a středovým zápalem. Je značně rozšířený.
Náboj byl roku 1935 zbrojovkou Smith & Wesson odvozen z rovněž revolverového náboje 38 Special prodloužením nábojnice a zvětšením prachové náplně, s výkonem umožňujícím prostřelení karosérie automobilu a prvních balistických vest. Tato potřeba byla vyvolána „válkou“ americké policie proti gangsterům v třicátých letech minulého století.
Díky svému výkonu má náboj výraznější zpětný ráz a zdvih zbraně, takže není nejvhodnější pro začátečníky. Má však velkou zastavovací schopnost a průbojnost, takže se často používá k sebeobraně či obraně proti větší zvěři, dříve jej využívaly i některé policejní jednotky. Svými účinky se vyrovná 45 ACP, díky vyšší rychlosti má ale mnohem plošší trajektorii.
357 Magnum se rovněž hojně používá v novodobých pákových opakovacích puškách, replikách typů z doby Divokého Západu.
Z revolveru určeného pro 357 Magnum lze bez problémů střílet i náboje 38 Special (nikoli naopak!). Uživatel tak může pro trénink využít všech jejich výhod (jsou levnější a generují menší zpětný ráz a hluk). Pro začínajícího revolveráře k tomu přistupuje další výhoda - může nejprve trénovat s 38 Special a po získání praxe a zkušeností přejít na 357 Magnum, stále s jedinou zbraní.
Úsťová rychlost se obvykle pohybuje mezi 380-500 m/s a energie mezi 700-800 J.