Samopal Vz. 58 (Sa 58) je československá útočná puška, která byla dlouho hlavní pěchotní zbraní československé a poté i české a slovenské armády. Samopalem byla oficiálně nazývána z ideologických důvodů, protože Varšavská smlouva byla vydávána za ryze obranné uskupení a nechtěla být spojována se slovem útok. Československá armáda, kam byl Vz 58 zaveden v roce 1958, byla jediná ze zemí Varšavské smlouvy, která nepoužívala sovětskou pušku AK-47, ale vlastní typ. Vnější podobnost obou zbraní je sice značná, jiný však je princip uzamykání a díky tomu i vnitřní mechanismus.
Vz. 58 pracuje na principu odběru výstřelových plynů z hlavně a krátkého pohybu pístu, který není spojen se závěrem. Přepínač střelby má tři polohy - zajištěno, střelba jednotlivými ranami a střelba dávkou. Vz. 58 střílí z přední polohy ocelového závěru, který při střelbě dávkou cykluje a zasouvá se pod kryt závěru z lisovaného plechu. Při střelbě dávkou má proto tendenci zvedat ústí hlavně.
Vz. 58 používá náboj 7,62 x 39, tzv sovětský vz. 43. Zahnutý zásobník je na 30 nábojů, lze ho plnit buď jednotlivě nebo z nábojových pásků přes otevřený závěr. Čtyři zásobníky, které tvořily palebný průměr, se nosily v kožené, případně plátěné sumce zavěšené na opasku. Zásobníky pro Vz. 58 byly atypicky vyráběny z hliníkové slitiny a ač by se to mohlo zdát, tak nejsou zaměnitelné se zásobníky pro AK-47.
Vz. 58 se pro armádu vyráběl v několika variantách, daleko nejrozšířenější však byly dvě - Vz. 58 V s ocelovou vpravo sklopnou pažbou a Vz. 58 P s klasickou pevnou pažbou. Ta byla zpočátku ze dřeva, které však bylo brzy nahrazeno speciálně lisovanou dřevotřískou. Nadpažbí, podpažbí i pažbička byly vždy ze stejného materiálu jako pažba.
V současné době se vyrábějí jen samonabíjecí varianty pro civilní použití. K nim lze zakoupit i řadu příslušenství a doplňků, jako např. kompenzátory, tlumiče výšlehu či nastavitelné pažby.
Základní technické údaje:
Zajímavosti: