Střelný prach je v původním složení směs dusičnanu draselného, dřevěného uhlí a síry. Jedná se o nestarší známou výbušninu pravděpodobně poprvé vynalezenou v Číně mezi 7. a 9. stoletím. Podle legendy přišli čínští vynálezci na tuto výbušnou směs když se snažili přijít na formuli pro elixír věčného života.
Střelný prach se začal využívat pro výrobu pyrotechniky nebo v lékařství. Existují historické prameny, které se zmiňují o použití střelného prachu v bitvách již v 10. století. K tomu došlo za vládnutí dynastie Song, která bojovala proti nájezdům kočovných Mongolů. Už tehdy dokázali s použitím střelného prachu vyrobit několik různých druhů zbraní jako například granáty, miny nebo dokonce plamenomet. Takto pokročilá válečná technologie pomohla odrazit nájezdné Mongoly. Čína se v rámci udržení technologické výhody rozhodla zakázat vývoz a prodej dusičnanu draselného za hranice.
I přes tato opatření se tajemství střelného prachu rozšířilo po Hedvábné stezce přes Indii na Blízký východ a až do Evropy. První zmínka o střelném prachu z evropských pramenů je z druhé poloviny 13. století. Zbraně využívající střelný prach tedy už byly součástí konfliktů Stoleté války. V českých zemích jako první používali ve velkém palné zbraně husité v 15. století.
Recept na střelný prach se samozřejmě také měnil a zdokonaloval podle potřeby a využití. Typické složení původního střelného prachu (také se mu přezdívá černý prach) je přibližně 75% dusičnanu draselného, 15% dřevěného uhlí a 10% síry.
V současnosti moderní palné zbraně již tento typ střelného prachu nevyužívají, jelikož došlo k vynálezu bezdýmného střelného prachu a jiných směsí s lepšími vlastnostmi. Při hoření černého střelného prachu totiž vzniká řada korozivních plynů které rychle ničí kovové součásti zbraně. Z toho důvodu je využití tohoto střelného prachu na příklad pro rychlopalné zbraně naprosto nemyslitelné. Dominantní postavení v této oblasti tak převzaly typy bezdýmného prachu jako je třeba kordit. Krom některých levných druhů pyrotechniky, zejména té zábavní, si původní střelný prach stále najde využití jako průmyslová trhavina při práci v lomech. Zároveň existují příznivci střelby s replikami a kopiemi historických zbraní, kde je černý prach potřeba.