Tritium je radioaktivní izotop vodíku s poločasem rozpadu přibližně 12,3 roku. Za normálního tlaku a teploty se jedná o plyn lehčí vzduchu, v přírodě se vyskytující jen velmi vzácně. Využívá se pro ciferníky hodinek, navigační kompasy a další. U palných zbraní se tritiové kapsle používají pro mířidla, která mají být viditelná i ve tmě.
Tritium je nízkoenergetický radioaktivní tzv. beta zářič (vyzařuje elektrony nebo pozitrony), jeho praktická nebezpečnost je však mizivá, protože jeho záření pohltí již 6 mm vrstva vzduchu. Záření neprojde ani pokožkou, jisté problémy by mohly nastat pouze při vdechnutí, požití nebo při styku se sliznicí.
Využití tritia je v biologickém radiometrickém testování, v jaderných zbraních, při řízené jaderné reakci, v analytické chemii, atomových bateriích i jako zdroj trvalého slabého světla. V tomto případě bývá obvykle uzavřeno v malých skleněných kapslích, jejichž stěny jsou potaženy tenkou vrstvou fosforeskující látky. Ta vydává slabé světlo jako reakci na dopadající beta záření vydávané tritiem. Složením fosforeskující látky lze přitom ovlivnit barvu vydávaného světla. Nejběžnější používané barvy jsou zelená a červená, lze ale dosáhnout i jiných.