Nabídka záměrných osnov se poměrně rozšiřuje a to nejenom u puškohledů na dlouhé vzdálenosti. Pohled na složitější záměrnou osnovu ovšem můžu spoustu lidí zmást a proto se v rychlosti podíváme na různé využití. Před zakoupením optiky s odpovídající osnovou je tak dobré si předem uvědomit, jakou roli od zbraně chceme vyplnit a u střelby na větší vzdálenosti ideálně jaké střelivo z ní budeme střílet.
Zajímavým příkladem důležitosti správné osnovy bylo zavedení optiky ACOG v bojích v provincii Fallujah (Irák). Tento optický zaměřovač zvýšil příslušníkům USMC počet zásahů nepřítele do hlavy tak razantně, že bylo odstartováno vyšetřování jestli se nejednalo o popravy zajatců. Nakonec se ovšem ukázalo, že dobře navržená záměrná osnova dokáže dokonce i s relativně malým zvětšením dát vojákům obrovskou výhodu nad nepřítelem, který jej nemá.
Některé optické zaměřovače (zejména kolimátory) mají pouze jednoduchý záměrný bod v podobě jasné tečky / křížku, jiné mohou mít komplikovanější osnovu, která bude už spíš připomínat kubistický obraz. Pokud se díváte skrz druhou variantu, může se člověk mezi dvaceti "záměrnými" tečkami, pěti úsečkami a parabolou ztratit stejně rychle jako ve slovní úloze z hodin matematiky. Oboje má však svoje využití.. Obecně platí že:
Krátké vzdálenosti:
(Klasická záměrná osnova holografických kolimátorů EOTech)
Pokud "stavíte zbraň pro CQB (boj v uzavřených prostorách), nebo běžnou zábavu na střelnici, rozhodně se vám bude hodit jednoduchá záměrná osnova, která bude mít ideálně jednu až dvě tečky (u kolimátorů často uzavřených ve velkém kruhu pro rychle nalezení bodu). Mozek podstatně rychleji dokáže zpracovat jeden záměrný bod a ze střelby se tak stává jednoduché "point and shoot" (namiř a vystřel), není třeba řešit pokles střely, vítr, ani velké předsazování zbraně.
Střední vzdálenosti:
(jedna ze záměrných osnov optiky ACOG)
S přibývající vzdáleností nám začíná vznikat několik problémů, které by optika na zbrani měla řešit. Při vzdálenostech nad 100m už poměrně rychle ztrácíme schopnost identifikovat cíl pouhým okem. Stejně tak je potřeba odhadnou co nejpřesněji vzdálenost na kterou střílíte, protože (v závislosti na ráži a několika dalších faktorech) budete chtít počítat s trajektorií střely, předsazením u pohybujícího se cíle a dalšími faktory. Osnovy na střední vzdálenosti proto mají často víc bodů pro nadsazení podle vzdálenosti a občas se setkáte i body na stranách (ty jsou zpravcidla používány pro předsazení zbraně na danou vzdálenost u pohyblivého cíle). Občas se u těchto osnov můžeme také setkat se zaoblenou čárou v rohu optiky, která většinou slouží k naměření vzdálenosti (podle průměrné výšky vojáka jeho velikosti v zaměřovači).
Dlouhé a extrémní vzdálenosti:
(Osnova TREMOR3™používaná USSOCOM)
Pokud se dostáváme ke střelbě nad 500 metrů, začíná se nám ze střelby stávat už dříve zmiňová matematická rovnice. Do té musíte započítávat konkrétní zbraň (například délku hlavně), konkrétní typ užívaného střeliva a velkou spoustu fyziky. Většinu těchto výpočtů už za vás dnes může odvést tzv. "balistický počítač" (který lze stáhnout do běžného chytrého telefonu coby aplikace), ale využití výsledků do rovnice už je na střelci samotném. Zde přicházejí na řadu komplikované záměrné osnovy. V zahraničí jsou tyto osnovy často žertovně označovány jako "Vánoční stromečky smrti", protože hlavní záměrný bod optiky je zpravidla zvýrazněný červeně a směrem dolů se od něj rozšiřují celé řádky značky pro korekci větru a balistické křivky střeliva.