Pojmem zátravka je u palných zbraní označován kanálek, který vede mezi místem, kde dochází k zážehu a místem, kde se nachází výmetná směs.
U zbraní nabíjených hlavní - předovek, dochází k zážehu mimo prostor hlavně a zátravka je kanálek, který vede od tohoto místa směrem do hlavně, k místu, kde se nachází výmetná směr. U starších zbraní docházelo k zážehu přímo na povrchu hlavně, u novějších typů předovek se používala tzv. pánvička na boku hlavně, na které zážeh probíhal.
S příchodem jednotných nábojů v polovině 19. století (se středovým zápalem) se jako zátravka označuje kanálek mezi dnem nábojnice, kde je umístěná zápalka a vnitřkem náboje, kde se nachází výmetná směs.
A - hlaveň
B- výmetná náplň
C - střela
D - zátravka